[Odskok na menu]

Stručná historie zaniklé kapely

Aplikace

Vzpomínáme, aneb tréninkem mozku proti stařecké demenci

... ve čtyřiceti je to už všechno sranda

Po ukončení činnosti souboru se členové setkávali spíše jednotlivě a to spíše náhodně. Tak dvakrát ročně jsem se já Aleš Dobrovolný potkal na pivu s Vladimírem Navrátilem , především u příležitosti ivančické poutě, méně častěji jsem viděl s Jaromírem Horkým, především poté co si bubeník založil firmu JHM začal prodávat kabely. Jak sám říká Kabely které vedou. S ostatními jsem viděl opravdu spíše náhodou, s některými vůbec. Vše se změnilo vloni, v roce 2004. Jednoho dne, tak koncem ledna, začátkem února mi zazvonil mobil a v něm známý hlas Míry mě oznamoval, že jedem do Hrotovic za Navrátilem na bowling. Byla sobota poledne, tož co ne. Počkal jsem na příjezd bubeníkova auta, zajeli jsme do jeho rodného Mohelna, kde jsme naložili coby řidiče jeho syna a vyrazili. A tím začala vlastně novodobá historie hudebního souboru Aplikace, sice bez aktivního provozování hudby, ale přitom ve skoro stejně divokém stylu jako zamlada.

Hrotovice únor 2004

Po příjezdu do Hrotovic jsme se ve složení: Jaromír Horký, Vladimír Navrátil, Ladislav Kocián a Aleš Dobrovolný odebrali do Sporthotelu Hrotovice, za účelem bowlingu. Potíž byla ta, že bowling byl domluvený na 15tou a byla jedna hodina po poledni. Tak jsme začali doplňovat B vitamín v tekuté podobě a vznikl nápad zavolat ještě Zdenka Svobodu. Ten se sice dostavil, ale nevypadal zdravě. Vylezlo z něho, že Pátek je čochovej den a on vypil šebe. Takže jen tak cucal, zatímco my vesele požívali. Pak nadešel vrcholný okamžik - bowling. Typicky já jsme byl za největší kopito, překvapivě nejlepší byl Zdenek. Po lehké večeři přijel Mírův syn Tomáš a pokračovat se mělo v pekle v Rouchovanech.

A pokračovalo se. Další příhody mám poněkud zamlžené, ostatně jako všichni zúčastnění. Jisté je, že jsme skončili u Ladě Navrátila doma v Hrotovicích, pili dobrou slivovici a koukali na kazetu s vystoupením naší kapely, ani nevím kde. Ráno jsem se vzbudil oblečený na kanapi před televizí, které jsem sdílel s Mírou. Pro hnidopichy: taky oblečeným a navíc otočeným hlavou směrem k mým ponožkám. Jak to vydržel ovšem nevím. Po vydatné snídani jsme se rozjeli domů. Tedy ještě proběhla návštěva hráze Dalešické přehrady a hospody v Mohelně. V Ivančicích jsem se nechal vyložit u BednaBaru (oblíbená hospoda) a pokračoval až do 22 hodin, kdy mě vyhodili z důvodů zavírací hodiny. Pochopitelně jsem v pondělí do práce nešel... . Nicméně tradice byla založená.

Ivančice duben 2004

Tentokrát jsem zbuntoval setkání já. V restauraci Pod Kapličkou v Alexovicích. Dostavili se: Jaromír Horký, Vladimír Navrátil, Ladislav Kocián a Leoš Hrdý. Po večeři, nějakých pivínkách a kořalečkách jsem furiantsky objednal dva taxíky do Ivančic. Za 70 Kč/taxi nás dovezli před vchod nočního M-klubu, kde se pokračovalo kulečníkem. Rozchod byl cca 04:00. Na této akci padlo rozhodnutí: jedeme v létě do T-mobile arény na Judas Priest, na živého Halforda. Tedy prý, já si to jaksi nepamatuji.

Průzkumná zkouška v Rouchovanském Pekle

Další Mírův nápad byl geniální. Někdy v květnu 2004 mě zavolal, zda si nechci zahrát ve zkušebně skupiny Cayman (zde v současné době působí Laďa Navrátil). Vše má probíhat v hospodě Peklo v Rouchovanech a zůčastní se Laďa Navrátil, Laďa Kocián, Leoš Hrdý, on a já. No co zkusit se to dá. V atě jsem zjistil, že kromě Míry a Kociána s náma jedou ještě dvě dámy a to současná Mírova přítelkyně a její učitelka angličtiny snad nějaká Lenka.

Po příjezdu jsme skutečně zkusili něco zabrnkat. No výsledek byl tristní, mě už ti fakt nejde. Je oravdou, že od dob působení kapely jsem zlepšil zpěv, ale na basu je to hrůza. Holky naštěstí se věnovali angličtině a moc neposlouchali. Takže jsme si spíš prohlíželi fotky a dokumenty souboru, které donesl Laďa Navrátil. Já jsem je hned zabavil abych je nascanoval. Většina materiálu je zveřeněna na tomto webu. Pár fotek z Pekla a následné večeře v hrotovickém Sporthotelu je zde:

Zkouška v Pekle - Míra a jeho přítelkyně se chechtají nějakému dokumentu z působení kapely
27676 b
Zkouška v Pekle - Míra a jeho přítelkyně se chechtají nějakému dokumentu z působení kapely, asistuje učitelka angličtny
27609 b
Zkouška v Pekle - Laďa Kocián
23243 b
 
Zkouška v Pekle - - děvčata jsou v šoku z naší hudební produkce
22920 b
Zkouška v Pekle - Laďa Kocián
25429 b
Zkouška v Pekle - Leoš Hrdý
26573 b
 

Ono vůbec v tom Pekle se dějí věci. Tady je fotka Ladi Navrátila z věřejné zkoušky kapely Cayman kde působí.

Veřejná zkouška v Pekle - Cayman Laďa Navrátil
31357 b
 

Zájezd na Judast Priest do T-mobile arény v Praze 14.6.2004

Někdy začátkem června se mi ozval Navrc, že se jede na ty Judasy. Do řitě, na jaké džudasi a kam? Pak mě bylo vysvětleno, že minule jsme se na tom domluvili a já jsem nadšeně souhlasil, Dělal jsem, že vím o co jde a nenápadně vysondoval podrobnosti. No ale stejně co se to děje s mou pamětí, asi budu muset přestat pít. Poslední co si z kulečníku pamatuji je, jak jsem se snažil trefit do nějaké bílé koule, doufám, že tágem... Ale Judas?

Takže jsme 14 června vyrazili do Prahy. Laďa Kocián vzal firemní SuperB, cestou naložil mě v Neslovicích. Ne, že bych se z Ivančic přestěhoval, ale v mém Fordu začalo nějak hučet ložisko, tak jsem ho do Neslovic odvezl na opravu a pochopitelně jsem se neměl jak dostat domů. V Hrotovicích jsme naložili Navrce a v Moravských Budějovicích Leoše Hrdého. Sraz s Mírou byl u benzínové pumpy na dálnici D1 do Prahy. Když jsme tam přijeli, již na nás čekal ve svém mercedesu S5. Ostatně foto z parkoviště je k dispozici.

Cesta na koncert Judas Priest - schůzka na parkovišti
30449 b
Cesta na koncert Judas Priest - schůzka na parkovišti
31561 b
 

Pokračovali jsme dál do Prahy, Horkáč jako první, my za ním. Asi za dest minut nám sdělil, že vzhledem k tomu, že před sebe pouštíme i kamióny na nás čekat nebude a odfrčel pryč. Sraz je prý na parkovišti na Evropské ulici, kde má byt. Před nájezdem na Jižní spojku Laďa Kocián zaregistroval zácpu a vzal to přes Malou Stranu. Skvělý tah. Na parkoviště jsme dojeli dřív než Míra, který kisal v zácpě. Když dorazil čuměl jako puk, jednak proto, že tam nebyl první a za druhé na nás, kteří jsme stáli jako bezdomovci u kontejneru, popíjeli z flašky vodku a v klídku pokuřovali. Ale pak to šlo už ráz na ráz. Apanáž jsme složili v bytě, nastoupili do šáliny a jeli jsme směr výstaviště. Jediná potíž byla s jízdenkou. V Praze ji totiž, na rozdíl od Brna, nelze zakoupit v šálině. Po diskuzi jsme se usnesli, že v případě výskytu revizora děláme hluchoněmé... Na výstaviště jsme dorazili včas, lístek jsme si nechali trhnout u vstupu a byli jsme uvnitř.

Cesta na koncert Judas Priest - vstupenka
16137 b
 

Po vystátí celkem nechutných front jsme se vybavili pivem a párky. Po konzumaci jsem já a Leoš Hrdý velkorise přehlédli zákaz kouření a vesele pukali. Okolo stojícím máničkám to bylo srdečně fuk a pořadatelům taky. Fotky z předsálí jsou zde (mimo té prvé pořízeny SE T610, což je sice skvělý telefon, ale jako foťák je to dost humus) :

Cesta na koncert Judas Priest - předsálí T-Mobil arény
15902 b
Cesta na koncert Judas Priest - předsálí T-Mobil arény
6551 b
Cesta na koncert Judas Priest - předsálí T-Mobil arény
10235 b
 
Cesta na koncert Judas Priest - předsálí T-Mobil arény
9299 b
Cesta na koncert Judas Priest - předsálí T-Mobil arény
13615 b
 

Samotný koncert neměl chybu, judasi hráli jako o život, Hallford i přes viditelně pokročilý věk řádil jako zamlada. Atmosféru koncertu dokládají následující fotky (opět kromě první jsou produktem SE T610).

Cesta na koncert Judas Priest - fotka z koncertu
22754 b
Cesta na koncert Judas Priest - fotka z koncertu
10426 b
Cesta na koncert Judas Priest - fotka z koncertu
7817 b
 

Cesta zpět proběhla relativně v klidu, pominuli extempore Laďi Navrátila, kterého oslovila dotazem rusky mluvící dívka. Ten zareagoval tak, že se všichni ostatní rychle zdekovali. Naštěstí Laďa přežil také. Po příjezdu do bytu jsme hodnotili koncert, na balkóně pokuřovali doutníčky a pili kafíčko. Pohoda. A zrovna v této chvíli mě napadlo, že by nebylo špatné udělt něco jako tento web. Třeba to bylo právě v okamžiku, který je zachycen na této fotce.

Cesta na koncert Judas Priest - noční siesta
21158 b
 

Neuskutečněný výlet na Dalešickou přehradu

Jednou (a ne v souvislosti s touto historií) jsem seděl s Laděm Navrátilem a jeho ženou Lenkou na pivu v BednaBaru a z Ladě vypadlo: Aleši, stavím loď, plachetnici.. Znám ho jako bývalého modeláře a šikovného kluka a tak jsem se optal jak bude veliká. Odpověděl, že tak, aby mu vešla do garáže. To mě zarazilo. Pochybnost rozptýlila jeho žena, která pravila: On na tom míní jezdit po přehradě, já na to nikdy nevlezu a moje děti taky ne. Pídil jsem se dál po podrobnostech, konstrukci lodi. Vcelku překvapující informace byla, že obšívku lodi plánuje udělat ze sololitu. Vždyť se ti to na vodě rozpustí, sololit je cosi jako papír, reaguji, až co po mohutném chechtání popadnu dech. Asi po roce jsem se optal co loď. Už jezdí po přehradě, zněla odpověď. A co sololit. Drží. Jenom jsem špatně umístil ploutev a při křižování proti větru opisuji ležaté osmičky a dopředu to nejede, ale neboj to spravím. A co Lenka (a loď)? Jezdí se mnou i s holkama (dětmi). Další příhody lodi nebudu zde popisovat, ale ještě jedna bude: K pohonu Laďa použil motor z Pionýra. Všechno O.K. až na to, že motor bez tlumiče produkuje pekelný randál. Tlumič je easy, řekl si Laďa. Vzal plechovku od piva, do ní vrazil tři drátěnky a celé to nasadil na výfuk. Tlumilo to, ale asi po 500 metrech to z výfuku odlétlo a potopilo se. Opět randál.

A na tuto loď nás Laďa chtel pozvat, bohužel, nějak se to časově nepodařilo skloubit, tak snad letos.

Navrátilova loď v Třesovské zátoce
35697 b
 

A takhle tam mohlo být krásně, včetně pěkných plavčíků.

Západ slunce nad Dalešickou přehradou
20337 b
Plavčík
20609 b
 

Setkání v Hrotovicích na ranči u Zdenála Svobody 06/2005

Toto setkání proběhlo ze soboty na neděli a bylo velmi, velmi příjmené. Zazpívali jsme si, popili jsme pivo a bourbon, sežrali nějaké párky a druhý den dostali na oběd vynikající karbenátky s bramborovým salátem. Skvělé

Setkání v Ivančicích v restauraci Pod Kapličkou 11/2005

Toto setkání proběhlo z pátku na sobotu. Začátkem byla vcelku decentní večeře v restauraci "Pod Kapličkou". Poté následoval přesun do nočního baru DiverZone. Tam už to tak decetní nebylo. Pokud byste se mě chtěli optat, co to tam bylo s námi za ženskou, odpovím upřímně: nevím. P.S.: Kompletní fotodokumentace obou výše uvedených akcí je ve fotogalerii.

Pokračování

Doufám, že tady celý web nekončí a z letoška (2006) budu dopisovat pokračování.


Další historii souboru lze rozdělit na etapy:

V případě problémů kontaktujte správce webu nebo si přečtěte Prohlášení o přístupnosti webu